Hmyz se leckdy využívá nejen pro lidskou výživu, ale také jako krmivo pro hospodářská i zájmová zvířata. Produkce takových krmiv představuje poměrně udržitelnou cestu k živočišným bílkovinám, ale nese s sebou také svá úskalí, ke kterým je potřeba přihlédnout. V posledních letech tato oblast získává stále větší pozornost jak z vědeckého, tak z komerčního hlediska.
Legislativní rámec chovu hmyzu v ČR
V České republice je hmyz dle veterinárního zákona (č. 166/1999 Sb.) považován za hospodářské zvíře, pokud je účelem jeho chovu využití k lidské spotřebě nebo k produkci zpracované živočišné bílkoviny pro krmiva. Pro chovatele hmyzu za těmito účely platí povinnost registrace u Krajské veterinární správy před zahájením činnosti, jak stanovuje evropské Nařízení 429/2016.
Pro výrobu zpracovaných živočišných bílkovin z hmyzu určených jako krmivo pro hospodářská zvířata jsou v České republice dle Nařízení 142/2011 povoleny pouze tyto druhy:
- bráněnka (Hermetia illucens) a moucha domácí (Musca domestica)
- potemník moučný (Tenebrio molitor) a potemník stájový (Alphitobius diaperinus)
- cvrček domácí (Acheta domesticus), cvrček krátkokřídlý (Gryllodes sigillatus) a cvrček banánový (Gryllus assimilis)
- bourec morušový (Bombyx mori)
Pro přímou výrobu krmiv pro zájmová zvířata ovšem výčet hmyzu není druhově omezen. Jednodušší je i proces zpracování, bez nutného mezistupně zpracované živočišné bílkoviny. Ovšem nelze hmyz pouze usmrtit a rovnou krmit, pro zákaz výroby syrového „hmyzího“ krmiva pro zájmová zvířata. Hmyz je nutno ošetřit některou ze zpracovatelských metod.
Výhody hmyzu jako krmiva
Vědecké výzkumy ukazují, že hmyz představuje hodnotný zdroj živin pro mnoho druhů zvířat díky vysokému obsahu kvalitních bílkovin (40-60 % v sušině), esenciálních aminokyselin, tuků, minerálů a vitaminů.
Hmyz má oproti konvenčním zdrojům krmiv několik významných výhod:
- Environmentální udržitelnost – produkce hmyzu vyžaduje výrazně méně půdy, vody a vytváří nižší emise skleníkových plynů ve srovnání s konvenční produkcí krmiv.
- Efektivní konverze – hmyz dokáže velmi efektivně přeměňovat organický materiál na hodnotnou bílkovinu. Například larvy bráněnky mohou přeměnit 2 kg bioodpadu na 1 kg vlastní biomasy.
- Cirkulární ekonomika – mnoho druhů hmyzu může být chováno na vedlejších produktech potravinářského průmyslu, čímž přispívají k využití odpadních materiálů.
Praktické využití hmyzu jako krmiva
V současnosti se hmyz využívá především jako krmivo pro ryby v akvakulturách, drůbež a zájmová zvířata (exotické ptactvo, plazy). Výzkum ukazuje, že částečná náhrada konvenčních zdrojů bílkovin hmyzem v krmných směsích nemá negativní vliv na růst a zdraví zvířat.
Problematika welfare hmyzu
Významným, avšak často opomíjeným aspektem produkce hmyzu jako krmiva je otázka welfare těchto živočichů. Přestože hmyz má odlišnou neurobiologii než obratlovci, existují vědecké důkazy o tom, že některé druhy jsou schopné pociťovat bolest a stres.
Současné masové chovy hmyzu často postrádají standardy welfare, které jsou běžné u jiných hospodářských zvířat. Je potřeba rozšířit vědecké znalosti v tomto směru a vytvořit specifické směrnice pro humánní zacházení s hmyzem v průmyslových chovech. Za úvahu jistě také stojí fakt, že pro výrobu 1 kg krmiva je v případě výroby z hmyzu potřeba více životů než u výroby z větších druhů zvířat.
Krmení krmného hmyzu
Legislativní parametry krmení hmyzu pro produkci potravin, nebo zpracované živočišné bílkoviny se omezují na požadavek používat zdravotně nezávadná krmiva. V případě výroby krmiv pro zájmová zvířata neexistuje ani požadavek na zdravotní nezávadnost. U všech krmiv pak chybí požadavek na parametry krmiva pro krmný hmyz.
Výzvy a budoucnost
Přestože hmyz představuje slibný zdroj krmiva, jeho produkce ve velkém měřítku stále čelí určitým výzvám, jako je optimalizace chovných podmínek, automatizace procesů, snížení výrobních nákladů a zahrnutí aspektů jejich welfare.
Důležitou součástí provozu je také řešení vedlejších živočišných produktů (VŽP), které při chovu vznikají a podléhají legislativním požadavkům dle evropského nařízení č. 1069/2009.
Pro zájemce o chov hmyzu za účelem výroby krmiv poskytují užitečné informace organizace jako Spolek výrobců a zpracovatelů hmyzu (SVZH) prostřednictvím svého „Desatera chovatele“ a další odborné portály.
Vzhledem k rostoucí poptávce po udržitelných zdrojích bílkovin pro výživu zvířat lze očekávat, že význam hmyzu v této oblasti bude v následujících letech nadále růst. Pro skutečně udržitelný rozvoj tohoto odvětví bude však nezbytné věnovat pozornost nejen ekonomickým a environmentálním aspektům, ale také etickým otázkám spojeným s welfare hmyzu.
Použité zdroje
- Veterinární zákon č. 166/1999 Sb., Česká republika
- Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 o nákazách zvířat
- Nařízení Komise (EU) č. 142/2011, kterým se provádí nařízení (ES) č. 1069/2009
- Gasco, L., Biasato, I., Dabbou, S., Schiavone, A., & Gai, F. (2019). Animals fed insect-based diets: State-of-the-art on digestibility, performance and product quality. Animals, 9(4), 170.
- van Huis, A. (2020). Insects as food and feed, a new emerging agricultural sector: A review. Journal of Insects as Food and Feed, 6(1), 27-44.
- Pali-Schöll, I., Binder, R., Moens, Y., Polesny, F., & Monsó, S. (2019). Edible insects – defining knowledge gaps in biological and ethical considerations of entomophagy. Critical Reviews in Food Science and Nutrition, 59(17), 2760-2771.
- Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 o vedlejších produktech živočišného původu
- Spolek výrobců a zpracovatelů hmyzu (SVZH). (n.d.). Desatero chovatele.
- Ministerstvo zemědělství ČR. (n.d.). Zásady produkce hmyzu.
Buďte první kdo přidá komentář