Český rozhlas informoval o brutálním zacházení se skotem

Bohužel, není roku, kdy by nebyl medializován nějaký případ otřesného zacházení s hospodářskými zvířaty. Dne 16. října informoval Český rozhlas v doméně iRozhlas o zjištěních spolku Zvířata nejíme o bytí, kopání, škrcení krav celkem ve 12 zdokumentovaných chovech v České republice. Ke shlédnutí jsou pak k dispozici dvě videa obsahující sestřihy ubohých zvířat. K týrání zvířat mělo docházet na farmách Kožichovice, Slavičky, Kouty, Čáslavice, Stařeč, Budkov, Kostelní Vydří, Velká Lhota, Rudíkov, Růžená, Čechočovice a Třebětice. Většina se nachází v okrese Třebíč na Vysočině.

Na situaci reagovali jak Státní veterinární správa (SVS), tak naše největší mlékárna, společnost Madeta.

„Provedeme důkladnou odbornou analýzu nahrávek a také mimořádnou kontrolní akci v dotčených chovech“

oznámil tiskový mluvčí SVS. Rovněž uvedl, že

„Na záběrech jednoznačně dochází k porušování zákona na ochranu zvířat proti týrání. Nevylučujeme, že v některých případech může následně dojít k podání trestního oznámení„.

Společnost Madeta oznámila, že je připravena ukončit dodavatelsko – odběratelské vztahy s problémovými chovateli. „Společnost Madeta toto šokující chování ke kravám, o kterém jsme neměli povědomí, velmi důrazně odsuzuje a distancuje se od něj. Požádáme státní dozorové orgány, aby v této věci neodkladně zasáhly. S dotčenými dodavateli mléka jsme připraveni ukončit dodavatelsko-odběratelskou smlouvu“, oznámila tisková mluvčí Madety.

Bohužel nevíme, jestli k takovému otřesnému zacházení došlo ve všech tajně monitorovaných chovech, i tak to ale nesnižuje vinu zúčastněných, nebo míru utrpení zvířat.

Jak to v chovech vlastně vypadá

Podobná videa, ani obrázky nejsou první ani poslední. Zejména rozvojem a dostupnosti technologických zařízení, schopných dlouhodobého záznamu, jsou dnes občanské iniciativy schopny zajistit doklady o nevhodném zacházení se zvířaty. V posledním roce to byli např. záběry zmiňovaného spolku z některých Českých jatek. Není to poprvé, co otřesné záběry zacházení zvířat zaplavili internet. V loňském roce šlo o opakované zveřejnění nevhodného zacházení se zvířaty před porážkou. Přitom každý potravinářský technolog ví, že stresováním zvířat před porážkou dochází také ke kvalitativním změnám masa, zejména prasat, také skotu, které je nevhodné ke konzumu a také se rychleji kazí. Jde o vady masa názvů PSE a DFD.

Aktuálně se v Poslanecké sněmovně parlamentu České republiky projednává návrh právní úpravy k zavedení kamer na jatkách. Pokud zákonodárci dají normě zelenou, kamery by se měly na jatkách porážejících skot a prasata objevit v lednu 2026.

Pracovní síla

Český zemědělský průmysl má dlouhodobě problém s dostupnosti pracovní síly, o kvalitní, odborně vzdělané pracovní síle ani nemluvě. Statistický úřad sestavuje analýzy k pracovní síle v zemědělství, ovšem ne každoročně. Podle dat z roku 2021 míň zaměstnanců v zemědělství než Česká republika má 10 zemí Evropské unie. Ovšem při porovnání průměru sedmadvacítky kde jde o 88.600 osob trvale zaměstnaných v odvětví je počet 91.000 v České republice stále nadprůměrný. Starší analýzy ukazuje na lineární pokles počtu osob pracujících v odvětví. Problému se obsazováním pozic si všimlo i Ministerstvo zemědělství. Pozice s minimální mzdou, nebo výplatou v šedé zóně ekonomiky jsou na okraji zájmu uchazečů o zaměstnání a v sektoru nepracují ani osoby, které prošli vhodným vzděláváním. Frustrace z práce samotné je pak často ventilována skrze chování ke zvířatům. Otázkou je, jestli špatně placené pozice v zemědělství budou atraktivní alespoň pro cizince, pokud je nabídka zaměstnání zajímavější v sektoru průmyslné výroby.

I současně platná legislativa již nařizuje chovateli hospodářských zvířat plnit ve vztahu k zaměstnávání osob určité povinnosti. „Chovatel, který jako podnikatel chová hospodářská zvířata pro účely podnikání, je dále povinen zajistit, aby práce při ošetřování zvířat a získávání jejich produktů vykonávaly pouze osoby způsobilé k takové činnosti podle zvláštních právních předpisů, které mají základní znalosti o péči o zvířata a o hygienických požadavcích na získávání živočišných produktů„. Ke specifickým požadavkům pak také patří, aby odborný personál „byl schopen určit, zda celkové prostředí je vhodné k zachování zdraví a pohody hospodářského zvířete„

Ceny komodit

I když je sektor zemědělství aktivně dotačně podporován, výkupní ceny komodit zdaleka nereflektují inflaci. Ceny mléčných produktů na pultech jsou tudíž při porovnání s cenami před 35 lety nižší. Podle zjištění redaktorů Prima CNN News by dnes máslo stálo 140 korun. Na nízké výkupní ceny dlouhodobě upozorňují chovatelé hospodářských zvířat. Do nich je tlačí jejich odběratelé.

Blízká budoucnost daleko vzdálená?

Je zjevné, že ve krátké době nepřestane Česká populace konzumovat mléčné výrobky, ani chovatelé nepřestanou chovat hospodářská zvířata na mléko. Rovněž investice do technologií znamenají pokrok ve střednědobém horizontu. Zaměření se na důvod aktuálně vzniklého pochybení při zacházení se skotem zaměstnanci, může přinést možné řešení. Příspěvky státu na živočišní, tak i rostlinnou výrobou musí být od pobíratele směrované i k zajištění kvalitní pracovní síly, která je náležitě vzdělaná, jak vyžaduje zákon a finančně motivována ke kvalitním pracovním výkonům. I současně platná legislativa již nařizuje chovateli hospodářských zvířat plnit ve vztahu k zaměstnávání osob určité povinnosti.

„Chovatel, který jako podnikatel chová hospodářská zvířata pro účely podnikání, je dále povinen zajistit, aby práce při ošetřování zvířat a získávání jejich produktů vykonávaly pouze osoby způsobilé k takové činnosti podle zvláštních právních předpisů, které mají základní znalosti o péči o zvířata a o hygienických požadavcích na získávání živočišných produktů„.

Ke specifickým požadavkům pak také patří, aby odborný personál „byl schopen určit, zda celkové prostředí je vhodné k zachování zdraví a pohody hospodářského zvířete„

Na místě je i otázka změny technologií velkochovů hospodářských zvířat. Lze dochází postupnými krůčky k úpravě stavu. Masivní rozvoj velkochovů hospodářských zvířat šel rukou v ruce s průmyslovou revolucí, s dramatickým skokem po II. světové válce. Masivní vlnu nevole vůči velkochovům skotu a drůbeže rozpoutala v Anglii v roce 1964 Ruth Harrisonová svou knihou Animal Machines. Žádná jiná publikace, ani beletrie neměla nikde takový dopad, aby vyvolala reakci vlády a ustanovení 5 svobod zvířat do roka od data vydání. V České republice, i v evropském prostoru, se snažíme teď 5ti svobodám dostát. Je pořád co zlepšovat a k zajišťování nejnovějších poznatků nám mají sloužit výzkumné instituce jako Výzkumný ústav živočišné výroby, nebo Výzkumný ústav rostlinné výroby, oba v gesci Ministerstva zemědělství.

Je nutné na excesy upozorňovat, je nutné explicitně trestat hříšníky, stejně důležité je však mít plány jak v krátkodobém, tak střednědobém a dlouhodobém horizontu.