Welfare, neboli pohoda zvířat, je trochu jako lední hokej – každý má pocit, že mu rozumí. Přitom existuje celá řada definic animal welfare, doslova desítky.
Česká republika je prokazatelně evropskou velmocí v chovu zvířat. Proto je na místě, aby byl stav welfare zvířat v České republice vzorem a inspirací pro ostatní země.
K tomu, co by měla zvířata dostat a jak o ně pečovat, se vyjadřují všichni – od politiků po internetové trolly. Odborná veřejnost, která k tomu skutečně má co říct, je však často rozdrobená. Do doby, než společnou silou nezačneme prosazovat pokrok v oblasti welfare zvířat, dosáhneme pouze dílčích úspěchů. Zachránit zvíře je jistě záslužná věc, ale změnit společnost tak, aby další zvířata netrpěla, je mnohem důležitější.
V současnosti nejčastěji navrhují změnu právních předpisů politici na základě kampaní na sociálních sítích, zejména v případech, kdy se tématu ujmou i média. Někdy bývá osvětová kampaň některé ochranářské organizace tak úspěšná, že se promění v politický zájem. Tento přístup je však velmi nekoncepční. Návrhy by měly vycházet především od odborné veřejnosti.
Povědomí o welfare zvířat je nutné dostat i k těm obyvatelům, pro které jde o nedůležité téma. Jak k dospělým, tak k našim dětem. O tom, jak se ke zvířatům chovat, se mají lidé právo dozvědět už při základní výuce, kde je nezbytné zařadit téma chovatelství a občanské zodpovědnosti do učebních osnov.
Česká republika má právo, emancipaci a schopnosti stát se světovým lídrem v oblasti welfare zvířat. Máme dostatek vzdělaných lidí, kvalitní vědu, zkušené chovatele, zanícené dobrovolníky a oddané ochránce. I když jejich cesty a způsoby mohou být odlišné, cíl je univerzální a společný: lepší budoucnost pro všechna zvířata.
Buďte první kdo přidá komentář